Čkyně - Mařský Vrch JAL 2026

Posledním závodem letošní sezóny a tak i letošního ročníku JAL byl výšlap ze Čkyně na Mařský vrch. Jedná se o 22 km dlouhý závod s převýšením přes 650 metrů. S ohledem na termín ve druhé polovině září a cílem v nadmořské výšce 900 m.n.m v podhůří Šumavských vrcholů se počasí dosti vydařilo. Bylo slunečno a kolem 20 stupňů. Pouze ve druhé polovině závodu celkem potrápil závodníky na otevřenější části trati slušný protivítr. Účast zde byla jako každoročně poměrně slabá.

Z našeho klubu se vydali na trať Robert Majer a Jirka Voráček. Příjezd na závod se trochu zkomplikoval. Sice jsme vyrazili zavčasu, ale Jirka doma zapomněl přední osu a tak jsme se museli vracet. Na druhou stranu bylo štěstí, že si vzpomněl (alespoň u Kokořova), protože jinak by mu zbývalo pouze fandit Robertovi. Závod ovšem pořádal Karel Juráň, takže jsme i tak měli rezervu 😊.

Po skupinovém sjetí z prezentace, která byla ve Svaté Maří, na start do Čkyně se krátce po půl dvanácté letmo odstartovalo. Tempa v prvních dvou delších stoupáních se chopil Jirka Voráček ještě s jedním juniorem. Na začátku se tempo nezdálo Karlu Juráňovi a vyrazil vpřed, udělal si však náskok pouhých pár desítek metrů a zhruba po půl kilometru v čele jeho labutí píseň skončila. Po vyjetí nad Lštění (druhý nejvyšší bod tratě) nás zůstalo kolem 10 následoval kratší sjezd a tam to řádně protřídil Jirka Belfín a v tu ránu nás bylo pouze 5. Při vjezdu na hlavní tah do Vimperku to bylo pěkné proti větru. Ještě jednou to zkusil Jirka Belfín s Karlem Škvrnou, ale opět neúspěšně. Poté se až pod Svatou Maří chopil tempa Jirka Voráček a ve stoupání do Maří, když trošku zrychlil Robert Majer odpadl i Jirka Belfín. Takže zbytek jsme už jeli pouze ve čtyřech. Na posledních 500 metrech zrychlil Karel Škvrna a to už s ním zůstal jen Jirka Voráček. Jenže Karel využil znalosti tratě a nastoupil cca 200 metrů před cílem. Jirkovi, který ho chtěl následovat bohužel v nejhorším okamžiku neskočil řetěz tam kam měl, a tak jen pronesl „do pr….“ zařadil znovu a alespoň uhájil druhé místo celkově. Svou kategorii C vyhrál. Robert už si do cíle v klidu došlapal, neboť také ve své kategorii nenašel přemožitele a celkově dojel 4.

Po závodě následovalo řádné osvěžení. Hlavně Robert se s tím po posledním závodě nepáral 😂 a zaslouženě si konečně dal pivko. Času na občerstvení bylo dost, neboť vyhlášení měl na starosti Karlos. Je třeba však říci, že se o nás všechny závodníky co zůstali, hezky postaral včetně občerstvení, které roznesl po stolech (byla šunka, sýr, borůvková buchta, věnečky, knedlíčková polévka) Příjemné rozloučení se sezónou, jen je škoda, že na JALku jezdí čím dál tím méně závodníků.